Historie české gastronomie

Základem staročeské kuchyně byl chléb. Nejčastěji šlo o pohankový, žitný, žemlový nebo z prosa. Dále také luštěniny a kaše, například prosná, pohanková, ovesná nebo krupičná. Důležité bylo také maso, ať již vařené, pečené nebo uzené. Výjimkou nebyly klobásy, jitrnice ani jelita. V 15. století začali vznikat první psané receptury na přípravu jídel. V 16. století pak došlo na ochucování pokrmů kořením a objevily se u nás i zahraniční recepty.

Pozdější vývoj

V 17. století se začínají objevovat rozdíly. Lidé na venkově zůstávají u klasické stravy, většinou bez masa, naopak na zámeckých panstvích dostávají přednost kuchyně cizí. Většinou se připravovala zvěřina, ryby, telecí maso a vznikly první paštiky. Více se začala jíst sladká jídla, jako čokolády, buchty nebo palačinky. Začátkem 20. století se vše sjednocuje a zjednodušuje.

Historie české gastronomie
Ohodnoťte příspěvek
/ by

Post Author: